drogové opojení malých dětí

24. září 2018 v 23:17 | Cíťa |  Divnokydy
umřete všichni v záři mého hněvu a pod tíhou mých emočních výkyvů, hořkých výčitek, potoků slz a neopětovaného nezájmu prosím






Jsem malý schoulený dítě v tvojí dlani
tak mi už konečně ubliž ať to je za námi
obemkni svoje prsty kolem mýho křehkýho těla a pociť ten moment síly, než mě ztratíš navěky
v mazanici mých střev, kostí a krve.
Utřeš se pak do nohavice kalhot,
jak bys rozplácl odporný hmyz
a moje děti za mě potom budou plakat,
jenže jsou ještě bezmocnější a malinkatější než já, takže žádný výčitky mít nebudeš,
protože co uši/oči neslyší/nevidí to srdce nebolí.
Schovej mě na chvíli
a řekni mi, jak mě máš rád, než to uděláš,
protože jsem už dávno umřela a tohle je jen formalita mezi náma dvěma.
Nezáleží mi, jak moc jsem ti možná ublížila
(ha, já a ubližovat, no dovolte?!),
protože jsem to byla já kdo ztrácel čas, marně doufal a zoufal,
ale to ty nevidíš, protože nakonec jsi stejný jako ti tři před tebou.
Žádný hvězdy ani labutě už nebudou.




p.s výstava byla skvělá a měla jsem z toho úžasnou radost. Všichni mi to chválili (i Otakar Matušek, ha!) a přišli všichni lidé, které mám ráda. Den potom mě objal Násilník, idol mého žití, takže tohle byli dva nejkrásnější dny z jinak mého bortícího se života. Po třech týdnech, kdy bych se měla učit, abych dolezla k maturitě jsem prošňupala a propila zbytek mozkových buněk a zastavila se u počtu tří, takže moje emoce se přepínají mezi naprostou lhostejností, náladou: "jdem se sjet a pak pozvracet pána v tramvaji" (což se opravdu stalo) a poslední buňka přepíná mezi hlubokým neštěstím a sem tam problikne i pocit hřejivé radosti (což je super, že to vůbec dokáže). Můj život je momentálně jeden velký chaos a měla bych to nějak zastavit, ale nevím vůbec jak, takže jestli mě uvidíte sedět v Ostravských ulicích holku s pivem a ubalenou cigaretou, jak čumí do prázdna, tak jsem to já uvažujíc proč mě lidi pořád opouštějí a proč tohle vůbec dělám. Nemám moc náladu na básnění, spíš si potřebuju utřídit myšlenky takže pardon za tak dlouhý odstavec.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 25. září 2018 v 2:49 | Reagovat

Jak bych tam asi mohl ve středu být? :D

Myslíš, že jsem SUPERMAN v přestrojení? :)

2 MOE MOE | E-mail | Web | 25. září 2018 v 6:54 | Reagovat

Ještě jsem si tě tam nevšiml. Heleď, nevybíráš si náhodou samé lumpy? :)

3 Cíťa Cíťa | Web | 25. září 2018 v 10:49 | Reagovat

[1]: mohl bys být :D

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 28. října 2018 v 19:06 | Reagovat

V náručí opiátů se všechny hvězdy a potulný labutě vracej :)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama