prznitelnost

4. července 2018 v 12:14 | Cíťa |  Divnokydy
mám díru v ruce i v hlavě
po láskyplné kulce, která mi roztříštila lebku
taky díru v srdci
aby se mozek necítil opuštěn
ale tu jsi mi tam zanechal ty


Související obrázek




v knihách se pořád dozvídáte o veleúžasných hrdinech, kteří prostě jednoho dne vstanou a jdou si plnit sny (až se vám z toho pohne svědomí, že se pořád válite na pohovce a čtete o věcech na který nemáte ani koule ani peníze a hlavně nemáte dost vůle vůbec vstát), takže o lidech, kteří pro svoje štěstí nedělají vůbec nic, nebylo řečeno dost (nebo taky vůbec nic).
Máme tu člověka ve všech ohledech normálního
věk mezi třiceti až čtyřiceti
lehce ustupující vlasy, postava, která se nemá čím chlubit, vodnatě modré oči a nervozní bledé ruce
je jedno, kde pracuje, ale práce ho nenaplňuje
na ženy už zanevřel, protože ho unavilo neustále bojování a snažení o to, aby zasunul a pak byl nazván ignorantem anebo necitou, nudným páprdou dokonce tupcem.
To je náš veleúžasný hrdina
sympaťák no ne?
Po okouzlujícím nástupu přichází úžasné dobrodružství našeho pana zajímavého a neobvyklého
jaké nástrahy mu život chystá?
dopravní zácpu, kvůli které přijde pozdě do práce a dostane seřváno?
protrhnutou igelitovou tašku, když se vrací z nákupu domů?
dešťové počasi o víkendu, kdy měl konečně vyrazit ven?
trapné setkání se ženou, kterou kdysi dávno, kdy jeho tělo nebylo jen nádobou, strašně až téměř smrtelně miloval, ale nikdy jí to nedokázal dát najevo, takže ho frustrovaná a s pocitem nemilovanosti opustila?
nekonečně dlouhou večeři s rodiči, kdy bude nucen vzpomínat buďto na dětství, které vlastně nebylo tak úžasné, jak ho rodiče líčí nebo bude muset mluvit o tom, jak je jeho práce úžasná a jak je strašně vděčný, že na tu vysokou s donucením šel?
záchvěv štěstí, když uvidí něco opravdu krásného, například západ slunce nebo veselou rodinku v parku, a následné uvědomění, že všechno z toho je buďto pomíjivé anebo pro něj nedosažitelné?
trpké neštěstí, které najde na dně lahve, kterou si "nedopatřením" koupil?
slzy vpíjející se do polštáře, když jde spát a celý jeho nudný a neustále se opakující život dolehne plnou silou na jeho hruď a on nakonec usne s myšlenkiu, že on přece nemůže nic změnit?
život onoho hrdiny je opravdu nevyzpyztatelný, že?
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 4. července 2018 v 15:50 | Reagovat

Děsivé, jak může být smutný takový život!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama