Březen 2017

nech mě žít

28. března 2017 v 21:05 | Cíťa |  Divnokydy
"Tohle je naposled, co mě vidíš. Co mi řekneš?"
"Nedělej to, prosím. Máš toho tolik před sebou."
"No jasně, bláhová, kýčovitá ženská. Je mi zle, z těch klišé, který jsi mi tu předříkala. Zkazila jsi tenhle okamžik, nemůže být poslední. Zítra snad vymyslíš něco lepšího."


Edvard Munch, Madonna - El sexo, la angustia y un sentido tragico de la existencia marcan los temas de Munch:


rozklad milostného cítění

24. března 2017 v 20:48 | Cíťa |  Divnokydy
Jestli se někdy Země zastaví
všechno na celičké zeměploše utichne
a už ani jeden jediný ptáček nezapěje
a všechen dětský smích utichne
a všechny šťastný konce zůstanou nevyřčeny
a Slunce bude jen zářit, ale ne hřát
a tvý oči nenajou ty mé
věz, že toto bude konec.

Související obrázek




květinové slzy malé Frídy

16. března 2017 v 20:44 | Cíťa |  Divnokydy
Až mi zase řekneš, že létat se dá pouze v letadlech a jiných vymoženostch, odejdu.
Copak necítíš, že nám rostou křídla, kdykoliv se políbíme?
Copak země nemizí v dálce při každém našem doteku?
Neztrácíš hlavu po tom všem?
Možná jsem já nakonec ta naivní, že? Kdopak by ztrácel svět kvůli jedné jediné lásce?

Související obrázek


prostě mi to řekni

10. března 2017 v 22:23 | Cíťa |  Divnokydy
Nebe je zelený a tráva zas modrá
kouř vycházející z úst purpurový
s příchutí spálenýho listí
a slz, který jsme si pro tuhle příležitost schovaly.

Výsledek obrázku pro renoir


zkažené srdéčko v mé hrudi

3. března 2017 v 21:17 | Cíťa |  Divnokydy
Jednou takhle přes noc mu na očních víčkách vyrašily motýlí křídla. Možná to bylo tou něžností s jakou předtím zavíral své obrovské upřímné oči, možná tou křehkostí jakou se díval na svět.
Po proměně přišla jeho dívka
a s grácií jakou to zlé mrchy dělávají
mu jeho oční víčka
odfoukla.

Claude Monet - Misty Mornings on the Seine, 1891: