vyčasuji ti sloveso nezapomínej

1. února 2017 v 22:57 | Cíťa |  Divnokydy
Hodný holky chodí spát brzo
a zlobivý holky ví, proč chodit spát později.






S trochou představivosti si dokážu namluvit, že vločky jsou vlastně okvětní lístky a všechno jen spí (není mrtvé) a za chvíli všichni ožijem.
Se zimou to nakonec není tak tragický, spíš pěkně melancholický a šedý.
Viděl někdo výstavu V Novém světě?
Pokud jste tam byli a viděli obrazy Břetislava Bartoše, víte, co myslím.
Nebe je žlutý a hluboký, lidi vypadaj buď odhodlaně nebo naopak pustě.
Zakázali nám býti dětma, ale pořád nějak žiju s představou, že k úspěchu stačí snaha.
Nikdy nedorostu do svých snů.
Někdy si říkám, že by bylo zajímavý vidět všechen ten přízračný popílek jak se snáší k zemi,
abych si mohla představovat, že někde nahoře
bude místo, kde přestane
existovat.
Ale i tak tomu pořád chybí příznačnost, nějaký něco.
Něco něco.
Avantgarda je fajn, miluji nonsens (samu sebe, he?), ve výtvarném umění je to horší.
Jednou mě vezmeš na labutě a zapomenu na to, jak jsi mě začal tak krutě ignorovat bez zjevné příčiny.
Budu jim házet kousky chleba, dokud všechny nepřiplavou (i s kachnama) a pak se budem jen usmívat a nic neříkat.
Pak všechno to bílý peří odletí do týhle chvíle, kdy sedím za žlutým nebem, myslím na tu výstavu a dumám nad tím, proč jsem tak přehnaně dramatická, a jestli budu mít nejlepší sloh (ha!).
Kdo chce, může přijít a ve sněhu uděláme anděla,
jsem totiž pevně rozhodnuta zakonzervovat si tenhle rok co nejpevněji do kůže.




P.S. jsem jediná, kdo si narcisticky pročítá své staré články?
P.P.S. když jsme u toho, zmínila jsem se o tom, že z Cíťulky je velká novinářka a přispívá do školního časopisu? (prostor pro váš nadšený potlesk)

 


Komentáře

1 Retrospektivní holčička Retrospektivní holčička | 2. února 2017 v 7:21 | Reagovat

Tleskám. Nadšeně, upřímě a s obdivem.
Může to být stříbrná zahalená v šedém?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama