utopení v prostoru, udušení v tichu

15. října 2016 v 0:06 | Cíťa |  Divnokydy

Voči měla jako ty dvě nejkrásnější modrý skleněnky, se kterými si cvrnkal můj táta.
Nos zas pihovatej a drobnej jako knoflíček.
Rtíky sametově hebký.
A vlásky měla měkce zapletný do dvou copů.
Byla to ta nejkrásnější panenka, kterou jsem kdy v tom zapadlým hračkářství viděl...





Jsem jako Daidalos, poněvadž zapříčiním tvou zkázu, synáčku.
Upletu ti kolébku z trní růží, vyrobím ti křídla z vosku.
Vtisknu ti svůj polibek na tvý sladký čelíčko a popřeju ti šťastný let.
Nediv se.
Jsem mrcha po tvý babičce...
A tobě jsem vybrala hořkosladkj osud Íkara.
Poznáš jaký je to být pánem oblohy a přitom jen hračka v ruce svých rozmarů.
Balancujeme na tenkým ledě, na špičkách hor a ty ke mně vztahuješ svý ruce, jako když jsi byl dítě.
Ráda jsem tě hladívala po hlavě, po tvých kučeravých vláscích...
Trapný to svět, kde otcové chrání a matky zabíjejí.
Nikdy jsem tě nemilovala, synáčku, na to jsi moc krásnej a moc hodnej.
Tvrdila bych, že nejsi můj, kdybys nevyšel z mýho lůna.
Nejsi ničí.
Na démona moc krásnej, na anděla moc hloupej.
Neplakej, synáčku můj.
Každej pro něco umírá.
Já umírám pro svou hloupou lásku k tvýmu otci.
Ty umíráš pro rozmarnost svý zlomyslný matky. Pro naivitu svýho starýho otce.
Vidím v tvých krásných očích slzy.
Jsi pořád malej, naivní a nevinný.
Smáčíš mi zástěru slzami jako hrachy, ale to nic. Jen se vyplakej, děťátko moje.
Nikdy byc ti nebyla schopna odmítnout hřejivé obejtí.
Už ale nadešel tvůj čas můj velký krásný Íkare.
Poslední polibek na tvá měkká ústa, poslední polibek na čelo.
Tvůj otec je blázen a já zas mrcha.
Ale pamatuj synu.
Jestli máš vzlétnout a umřít, dělej tak, aby let trval navždy v tvým srdci.
Navždy se dotýkej oblak, navždy drž mou ruku ve svý dlani.
Protože já věřím, že když vzlétneš k obloze, celý lid tím oslníš.
Jsi můj malej Íkar, můj velkej princ.

Tak šťastný let...




 


Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 15. října 2016 v 0:34 | Reagovat

Úžasně nádherně napsáno. A nádherný blog. Spřátelíš?

2 Cíťa Cíťa | Web | 15. října 2016 v 0:37 | Reagovat

[1]: Promiň,nevedu si spřátelené blogy nebo něco takového, ale jen oblíbené... :)

3 Mia Rewlay Mia Rewlay | E-mail | Web | 15. října 2016 v 7:11 | Reagovat

Je to zvlástně, ale zároveň krásně napsáno, líbí se mi, jak jsi proměnil vypravěče.. :)

4 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 15. října 2016 v 11:27 | Reagovat

To se moc hezky čte, úplně jsem se zasnila a představy fungovaly na plný pecky....

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 15. října 2016 v 19:14 | Reagovat

někdy si říkám, jestli jde umírat pro vlastní tvorbu...

6 stuprum stuprum | Web | 15. října 2016 v 20:01 | Reagovat

Za toho Schieleho máš můj polibek. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama