prcat do větru

2. září 2016 v 20:45 | Cíťa |  Divnokydy
Trocha gramatyky nykdi nykomu neprospjela. Vježte my. Syce zevně nejsem odporník na živod, ale jisté skušenosty uš mám nazsbýrané. Závystifci budou jen odborovat.





Vím, že zde o masochistických fantaziích, malých lolitách a nymfiček bylo řečeno dost a dost, ale kdo říká, že dost a dost není doopravdy dost?

Nuže, dobrá. Dejme jí třeba krycí jméno Julie.
Ne, nevypadala jako nějaká malá poťouchlá Jůlinka s dvouma culíčkama a rovnátky na tesácích, natož aby připomínala nějakou starou rajdu z francouzských uliček jménem Juliette.
Byla to klasická česká Julie.
Tedy krátký tmavý vlasy, k tomu ostrou bradu, delší trochu chlapecký nos a bledou mléčnou pleť.
Mám pocit, že přijela jako já na kole, teda budila dojem, že si na bicyklu ráda čas od času vyjede.
Byla sama k mému štěstí, jinak by si její doprovod nejspíše povšimnul, jak vehemetně vejrám.
Ležela teda na nějakým vybledlým ručníku, měla sebou tašku a svlékala se.
Nejspíš nabyla dojmu, že se nikdo nedívá, lidí bylo přeci málo...
Heh.
Ano, jsem sice královna (lůzrů), ale svou podobu staré babice neskryju jen tak lehce a nejsem přeci jen automat na kouzla, zázraky a prozření a bla bla bla (doplňte dle svého důvod toho proč jsem jaká jsem).
Vůbec si nepamatuji, v čem přišla, ale pamatuji si, jak si stáhla svý kalhotky přes svý dlouhý hubený a bledý nohy a pak si jen tak beze spěchu navlíkla černý spodek plavek. Fascinoval mne ten její exhibicionismus, ten její šarm, když tam jen tak seděla nahá a její výra se vůbec nezměnil.
Ano, přiznávám, v ten den jsem si dopřála taky jistého druhu odhalování (byla jsem v spodním prádle místo plavkách), ale na ten její ledový klid to nemělo.
A pak vzala, šup, a svlíkla si tričko.
Jenže žádný vršek se nekonal.
Fascinovaně jsem se na ni pořád dívala na ty její malý pevný prsa, který byly bledší než zbytek těla, jak si je neopalovala a mě polila vlna vzrušení a studu z mého voyerství.
Kdybych byla chlap asi (čtěte určitě) bych k ní přiskočila a vystříkala se jí na břicho. Na to bílý dokonalý plochý břicho a brečela nad tou dokonalostí.
Víte, vlastně je mi to líto dodnes, že jsem nevzala a nevyvalila se vedle ní, neřekla jí, že už neodejdu a pak jí nezačla sát její dokonalý nabokovsky-nymfický kozy. Už vidím, jak by mi vášnivě a přitom tak voplzle strčila jazyk hluboko do krku a lidi by utíkali od toho víru vášně, který by se tam strhl.
Určitě bych měla při sexu tendenci jí říkat bejby a brečet, ale duši básníka a romantika si člověk holt nevybírá.
Pak se ale zakecala s holkama pod ní, který jen jedli a klevetili. Natáhla si podprsenku, donesla si ručník k nim a zeptala se takovým debilním tónem hlasu: "Nechcete cígo?"
Mé srdce to těžce oplakalo.



Dodatek pro ty, co mají rádi šťastný konce: Dneska jsem viděla kluka s dlouhýma vlasama a motorkářský bundě, který vypadal jak z rockový kapely z minulýho století. Byl to přesně ten typ, kterýmu bych dala nůž do ruky a řekla, ať si mý srdce klidně vyřízne, že už ho nebudu potřebovat a pak bych onanovala nad tou vášní v jeho očích.
 


Komentáře

1 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 2. září 2016 v 22:20 | Reagovat

Zajímavé! Vážně.

2 stuprum stuprum | Web | 3. září 2016 v 6:58 | Reagovat

Jsi barbarka onanka.

3 Missariel Missariel | Web | 3. září 2016 v 11:47 | Reagovat

Tohle mě pobavilo, skvělej článeček!Voyerství mi tedy není cizí, vůbec. A taková pěkná Julča nebo rocker, proč ně?

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 3. září 2016 v 12:49 | Reagovat

Nebreč, nemá to cenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama