úskok do strany

25. srpna 2016 v 23:33 | Cíťa |  Divnokydy
Kamarádi jsou jako brambory. Když je necháš zamčený ve sklepě, shnijou.





Nezbylo jim nic k milování, poněvadž se pro ně sex stal jen pouhým aktem bez lásky.
Svlékli se z šatů, svlékli se z těla. Dokud nezůstali jen dvě duše.
Odhalené a tragikomické.
Nemilovalo se jim dobře.
Po aktu se oblékli zpět do těl, on si jako vždycky zapálil cigárko.
Ona ležela na boku a brečela. Horký krvavý slzy, které špinily bílé povlečení.
"Měl jsem si vzít tvoji mámu. To je jiná píča."
Pronese k ní zády. Stojí u okna a dívá se na svět za ním. Na okenní tabulku dopadají dešťové kapky.
"Hajzle."
škytne ona a utírá si tváře do jeho košile. Prát si ji bude sám.
"Drž hubu."
Vydechne s obláčkem kouře.
"Měla bys vědět jak to ona umí, panečku. Jak mi ho pěkně..."
Dále větu nedořekne, poněvadž za sebou mladá práskne dveřmi.
"Co je?"
Nerad vidí, že někdo přerušuje jeho vzpomínky. Vyběhne tedy za ní z pokoje a vidí ji jak si sundává svoje nejlepší šaty ze sušáku.
"Kam jdeš?" ptá se jí.
"Víš co? Jdu za tvým bratrem, aby mi to udělal jako tenkrát. Nemám už chuť poslouchat ty tvý řeči."
"Neblbni." Chce ji zastavit, ona si navléká šaty, ve tváři zůstávají pořád krvavé stezičky.
Balí kondomy, rtěnku, kapesníčky a mobil do kabelky.
Zastoupí jí cestu až u dveří. Rozkročí se před futry a ruce jí položí na ramena.
"Co děláš? Najednou sis všiml tý svý hračky, co? Že by pán žárlil na svýho krásnějšího a lepšího bratra, hm?"
Vrčí na něj.
"Co to vůbec děláme?" položí ji otázku a ve tváři se mu uhnízdí nicneříkající výraz.
Dál to znáte. Vášnivá líbáčka a vášnivej hořkosladkej sex jako ze špatný romance.
Ale ne protože by našli jejich ztracenou lásku nebo tak, to ne. Víte jak to je. Vrána k vráně sedá.
Když se svlékli, viděli tu stejnou zkaženost. Prohnilý ošklivý duše, černý a až moc smyslný. Zkažená láska.
Je s podivem, že si toho všimli teprve tehdy.

 


Komentáře

1 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 1:07 | Reagovat

Wow. Párkrát jsem sem zabloudila a vždycky mě velmi mile překvapíš. Píšeš opravdu skvěle.

2 stuprum stuprum | Web | 26. srpna 2016 v 1:14 | Reagovat

Láska neroste na stromech. Chodí po lidech jako Neštěstí. :)

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 27. srpna 2016 v 1:23 | Reagovat

Z toho se mi chce vždycky blejt. Jako ostatně ze všeho, když si uvědomím svojí nahotu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama