neřešte mé myšlenkové pochody (významné mrknutí)

16. února 2016 v 22:05 | Cíťa |  Divnokydy
A jednou když vstal levou nohou z postele, zjistil, že mu vlastně upadla. Upadla mu na podlahu s hlasitým citoslovcem BUM! (zatímco podlaha vydala nezřetelné ECH) a on se za hlasitého IÍÍK svalil zpátky do postele.
No vidíte, jaké krásné kouzla skrývá tento nepodsatný slovní druh...






Jednou se rozhodla jedna holka, že se zblázní.
tak si udělala všechno fialový
vylovila své poslední přání ze svých krabiček
začla doufat
začla nenávidět
a přestala vnímat.
byla jako tupá tužka nestrouhaná majitelem.
dlouho tála
a ještě déle hnila
a její tělo byla samá plíseň
a zuby žluté jako tesáky psů
kteří vyli, když kolem šla.
daleko, daleko.
protože ona se zbláznila.
tak na co se starat
o stav vlasů
a stav vlastního srdce.
možná by někdo řekl, že se stala volnou.
že dosáhla kýžené svobody.
ale bylo to přesně naopak
-dveře její klece se konečně zaklaply.
už nebylo cesty zpátky.
jednou když se zbláznila
už musela zůsat bláznem navěky
-protože bláznové se neuzdravují.
sestupují jen níž a níž.
tak ona sestupovala níž a níž.
tak hluboko až jí bylo jedno.
jestli si močí do bot nebo do škarpy.
jestli oči vidí
nebo začínají slyšet.
a lidé si klepali na čela.
ale v jednom to bylo doopravdy fajn.
konečně věděla jak má pokračovat.
bylo konce přemýšlení nad budoucností.
protože už nebyli žádné odbočky, výhybky nebo tajné trasy.
byl jeden směr
a jeden cíl.

Delirium.


 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 17. února 2016 v 14:18 | Reagovat

Taková by se mi líbila. :)

2 Antia Antia | Web | 19. února 2016 v 7:58 | Reagovat

A já myslela, že směr nikdy nemůže bejt jen jeden.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama