meskalinový úlet tvého táty

26. února 2016 v 23:44 | Cíťa |  Divnokydy
Jejich jazyky byli jako dva hadi ve smrtelně křečovitém objetí. Snažili se zabít, zaškrtit, usmrtit, ale pořád si unikali. Vždycky vyklouzli a pak se zase našli. V přenádherně nekonečném tanci smrti.




Byli dva. Jack a Jill. Jill znala Jima, který znal Joea a potom Jonathana a potom až Johna. John neznal až tak dobře Jacka, ale zato znal jeho bratra Jamieho a kocoura s prapodivnýmjménem Jinx. Procedury aka Jing a Jang ho moc netrápili, takže by to byl fajn chlápek nebýt toho, že klátil Jill (každou sobotu kolem páté odpolední) a tím pádem Joe, Jonathan, John, Jamie i ten filuta Jinx museli mlčet.
-
Stál na středu ve středu kolem sedmé ranní (ne, bohužel nebylo sedmého sedmý), zatímco srdceryvný slaviččí křik slastně plynul jeho sluchovody. Slavný úsvit slunce sliboval skromnější zítřky i další středy, ale mladík na středu si s tím nelámal hlavu. Sympatizoval se srdceryvným slavíkem a smutně sledoval slunce nad střechami. Na oné zastávce střed stavěl bus směr Ostrava.
-
Na eskapády si Ester moc nepotrpěla, ale pro jednou si s elegantní Ellen dala. Ellen s extází exclovala a Ester excelování taky zrovna neeliminovala. Elegantnost echt plynula v erotických bodech éterických slečen. Erotika elektrizovaným vzduchem explodovala. Eskapáda dle Ester to zrovna nebyla. Čirá existence enormních dní.
-
Máma mele maso, Máňa mele mámu. Masný mlýnek mlaská. Maso mlýnkem padá. Myši moralisticky mlknou, maso mlaská ven. Máňa mlsně mele, Máma tiše, mrtvě. Myši mluvíc mektají, masakr o půl devátý.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 27. února 2016 v 2:52 | Reagovat

Máma má matroš!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama