kočka je druhou tváří překrásné čarodějky-překrásná čarodějka je druhou tváří černé kočky

22. prosince 2015 v 20:24 | Cíťa |  Divnokydy
Byla divným člověčinstvem, protože byla první na světě kdo se styděl za svoji krásu. Za svoji úžasnou mýtickou krásu, která ji sršela z očí, těla a slov, kterých vždycký říkala po málu. Byla lehce temná a zelená jako bývají mořské panny a zuby měla taktéž ostré a dlouhé a zlé. Ale jak už jsem říkala, styděla se, a tak se stala černou kočkou, aby svět nemohl být v ní a ona ve světě.





Takže ano, byla čarodějnicí. A velmi velmi spokojenou čarodějnicí, protože se celý dny válela na slunci a požírala ptáčky (takový ty větší a těžký, zatímco ti malí a lehcí ulítli do nebes rozhlásit varování o černé kočkce, která se nebála) a lezla po starých stromech ve své zahradě a matka jí svědomitě vyčesávala kožich, protože věděla o její proměně (a plně jí schválila... konečně se nemusela stydět za samu sebe, když šla nakupovat) a starala se o ni s něhou a péčí. Pořád měla svoje pokoje a svoje věci a ráda spala v peřinách a hrála si se starými tričky a schovávala se v šuplících. Žila si svůj sladký kočičí život a chytala i myšky a vyrážela po nocích ven a mňoukala na úplňky (ovšem i na nov). Svět šel světem a brzy opadl proud ctitelů u dveřích jejich zahrady, kteří se ptali na krásnou a fantastickou dívku. Svět šel dál a lidé na ni zapomněli. I její matka na ní zapomínala. Někdy zapomněla, že jí nechala zavřené dveře do jejího pokoje (ovšem i vchodové dveře), někdy jí zapomněla vyčesat srst a dosti často zapomínala na její misku z žrádlem, která zela prázdnotou. Čarodějnici se nechtělo zpět do lidského světa, a tak raději chodila loudit k cizím dveřím. Stala se z ní toulavá kočka, ačkoliv nikdy nezapomněla na hořkou zradu a zapomnění své matky, která si do domu nastěhovala jinou dceru (ošklivou a tlustou) a nového muže (taktéž tlustého a ošklivého), kteří obývali dům, v kterém kdysi byla ona a její pokoje, ze kterého měli hernu a obývák. Chtěla jim vyškrábat oči a vypárat střeva (tak jak to dělala vypaseným ptáčkům a ošklivým potkanům). A jeden muž se do ní zamiloval (možná se k němu moc tulila) a v jejích očích poznal jako jediný lidskost a zármutek a vztek. Pozval ji k sobě do zahrady a dal jí kus rohlíku (šel z nákupu) a přál si, aby za ním přišla jako člověk. A možná to byl dost dobře blázen, protože mluvil s černou kočkou, ale i z překrásnou dívkou a ona někoho z lidí za tak dlouhou dobu neocenila. V ten večer se v jeho zahradě třpytila krásná nahá dívka, rozcuchaná a od krve a divoká a špinavá a prskavá a on jí celou zlíbal a miloval se s ní. Česal jí pak vlasy a ona mu zatínala drápy do rukou s takovou něžnou surovostí, že se z toho rozbrečel a společně plakali (protože ona poznala, že už nikdy nechce býti zvířetem) a vyli na vycházející lunu a rosu, která se jim třpytila na nahých tělech. Byl to lehký zoofil a ona zas lehký asociál. Společně pak vzali a vykuchali tlustého a ošklivého muže a ošklivou tlustou dceru a zlou matku a koupali se v jejich krvi a ona jim vydlabala oči a vytahala střeva, jak si přála. Poté spolu žili šťastně až o smrti.


Ámen.
-Cíťa.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 24. prosince 2015 v 23:46 | Reagovat

Jseš opravdová čarodějka. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama