Prosinec 2015

Když si přejete sníh, ale dočkáte se stejně zase jen hovna

28. prosince 2015 v 12:24 | Cíťa |  autobusové filozofie
Žral hlínu a nahlas recitoval cizí básně. Lidi si na něj ukazovali a smáli se mu jaký je to blázen, zatímco spěchali do své nezáživné práce, kdežto on krmil vrabce kousky chleba a svých snů.




postřehy z života prosťounce maloměšťáckého s kulisou padajícího smogu a popela nemrtvých

25. prosince 2015 v 17:35 | Cíťa |  Divnokydy
Holky jim záviděli jejich make up a jejich podpatkovou chůzi z které jim vlhli stehna. Říkali si, že jsou nekoneční a jednou asi byli. Každý jednou byl.


kočka je druhou tváří překrásné čarodějky-překrásná čarodějka je druhou tváří černé kočky

22. prosince 2015 v 20:24 | Cíťa |  Divnokydy
Byla divným člověčinstvem, protože byla první na světě kdo se styděl za svoji krásu. Za svoji úžasnou mýtickou krásu, která ji sršela z očí, těla a slov, kterých vždycký říkala po málu. Byla lehce temná a zelená jako bývají mořské panny a zuby měla taktéž ostré a dlouhé a zlé. Ale jak už jsem říkala, styděla se, a tak se stala černou kočkou, aby svět nemohl být v ní a ona ve světě.




Vánočně laděný rozhovor K s S

17. prosince 2015 v 22:28 | Cíťa

To se zas jednou sešla S s K. Popít čaj s rumem. Protáhnout křídla, rozvířit perutě, rozrušit vzpomínky. Bavili se jako nic, s lehkou dekadencí, zatímco za okny vířil sníh.

Soběstačné jsoucno dětství a snových period zpocenosti

13. prosince 2015 v 22:16 | Cíťa
A hlava jak parní hrnec.
Převařeno myšlenek, když jdeš na autobus a díváš se na lidi a oni se dívají na tebe. Padáš do sklepů a zabíjíš myši, takový ten Van Helsing kterýho si nikdo nezval. Kroutíš se pod stovkami jehel, který po tobě kreslí a ty jsi omalovánka pro dospělé. Barevná a dětinská. Zelený čaje s kombinací borůvkových cigaret, pěkně voní, značka Camel.